/

Olomoucká noc

/

Výsledky hlasování ve věci prodeje Edelmannova paláce/

/

Středoevropské forum Olomouc - Středoevropské centrum moderního umění/

/

Olomoucká noc

/

ODKAZY

Problém Západu - ukázky z knihy

Ukázky z knihy

Problém Západu - citované dokumenty

• 001.pdf Trestní oznámení ze dne 30. 3. 2009 na zastupitele statutárního města Olomouce pro podezřebí ze spáchání trestných činů
• 002.pdf Vyrozumění o odložení uvedené trestní věci. [viz 001.pdf]
• 003.pdf Trestní oznámení ze dne 2. 7. 2010 na neznámého pachatele z řad státní moci.
• 004.pdf Vyrozumění z 21. 9. 2010 o odložení trestního oznámení. [viz 003.pdf]
• 005.pdf Překlad části článku. Kuris E.: Judges as Guardians of the Constitution: "Strict" or "Liberal" Interpretation? In: E.Smith (ed.), Old and New Constitutions, Stokholm (2003), str. 195-196.
• 005en.pdfPůvodní, anglická verze části článku. Kuris E.: Judges as Guardians of the Constitution: "Strict" or "Liberal" Interpretation? In: E.Smith (ed.), Old and New Constitutions, Stokholm (2003), str. 195-196.
• 006.pdf Kopie části článku. Hollander P.: Materiální ohnisko Ústavy a diskrece ústavodárce. Právník č.4 ročník CXLIV (2005), str. 206.
• 007.pdf Přepis vyjádření E. Wagnerové v Českém rozhlase z 22. 6. 2009.
• 008.pdf Kopie části rozhovoru s P.Rychetským: Existuje-li Bůh, je to zločinec. Profit č. 42 ročník 20 (2009), str. 31.
• 009.pdf Stížnost k Ústavnímu soudu ze dne 2. 11. 2009, požadující zrušení nálezu sp. zn. Pl. ÚS 27/09.
• 010.pdf Odpověď Ústavního soudu na předchozí žádost.
• 011.pdf Kopie rozhovoru T. Halíka a P. Rychetského v Lidových novinách z 29. 12. 2009.
• 012.pdf Dopis prezidentovi republiky z 6. 1. 2010.
• 013.pdf Dopi osmdesáti jedna senátorům s žádostí o stanovisko ke zrušení voleb. Odpověď předsedy P. Sobotky, reakce autora knihy - žádost o veřejné slyšení a odpověďi několika senátorů.
• 014.pdf Trestní oznámení na předsednictvo na předsednictvo Ústavního soudu z 25.5.2010 pro podezření ze sabotáže.
• 015.pdf Návrh na neplatnost voleb podaný k Nejvyššímu správnímu soudu,
• 016.pdf Usnesení Nejvyššího správního soudu k žádosti na neplatnost voleb [viz 015.pdf]
• 017.pdf Návrh na neplatnost voleb, konaných dle rozhodnutí prezidenta republiky. Podáno 9.6.2010.
• 017dopl.pdf Doplněný návrh na neplatnost voleb, konaných dle rozhodnutí prezidenta republiky.
• 018.pdf Usnesení Nejvyššího správního soudu požadující odstranění vad uvedených v návrhu - konkrétně označit kandidáty, kterých se to týká. [viz 017.pdf]
• 019.pdf Usnesení z 22.6.2010 zamítajíci a odmítající návrh na nepatnost volby kandidátů podle návrhu dle 017.pdf, resp 017dopl.pdf.
• 020.pdf Poučení o složení senátu ve věci jednajícímu ve věcech volebních k návrhu dle 017.pdf
• 021.pdf Vyrozumění Městského státního zastupitelství v Brně z 11.6.2010 o založení podání [viz 014.pdf].
• 022.pdf Trestní oznámení z 29.3.2011 na JUDr. Jana Latu pro podezření ze spáchání trestného činu sabotáže.
• 023.pdf Dopis Krajského státního zastupitelství v Brně o překvalifikaci trestního oznámení [viz 022.pdf] na podnět k výkonu dohledu.
• 024.pdf Trestní oznámení rozšiřující oznámení 022.pdf i na JUDr. Martinu Láníčkovou.
• 025.pdf Sdělení Nejvyššího státního zastupitelství z 16.11.2011.
• 026.pdf Dopis z Ústavního soudu z 19.10.2010.
• 027.pdf Program konference "200 let ABGB".
• 028.pdf Program konference "Entwicklungstendenzen ..." z roku 2003.
• 029.pdf Prezentace společnosti SYNERGION Jívová, s.r.o.
• 032.pdf Stanovisko k návrhu změny č. 3 ÚPO Jívová.
• 033.pdf Žádost o součinnost a zařazení záležitostí na program jednání Zastupitelstva obce Jívová.
• 034.pdf Sdělení k územním studiím.
• 035.pdf Vyjádření k podnětu od odboru dozoru a kontroly veřejné správy z 27.3.2014
• 036.pdf Vyjádření k podnětu od odboru dozoru a kontroly veřejné správy z 28.4.2014.
• 037.pdf Dopis z Úřadu vlády České republiky ve věci harmonizace činnosti Ministerstva vnitra s právním řádem ČR.
• 039.pdf Odbor školství a kultury - informace o závazném stanovisku k rekonstrukci dětského hřiště.
• 040.pdf Rozhodnutí - dodatečné povolení stavby z 25.3.2015.
• 041.pdf Stanovisko ministerstva životního prostředí.
• 042.pdf Žádost z 12.6.2014 na KHS Olomouckého kraj o posouzení Stížnosti.
• 043.pdf Sdělení KHS z 20.6.2014 k věci Sportoviště na nádvoří ZŠ Jívová.
• 044.pdf Doplnění stížnosti k sportovišti na nádvoří ZŠ Jívová z 23.6.2014.
• 045.pdf Sdělení KHS z 2.7.2014 k věci Sportoviště na nádvoří ZŠ Jívová.
• 046.pdf Urgence stížnosti k věci Sportoviště na nádvoří ZŠ Jívová z 9.7.2014.
• 047.pdf Sdělení KHS z 1.8.2014 k věci Sportoviště na nádvoří ZŠ
• 048.pdf Žádost o poskytnutí informace z 12.11.2014.
• 049.pdf Poskytnutí informace od KHS z 26.11.2014.
• 050.pdf Prohlášení společnosti Synergion Jívová s.r.o.
• 051.pdf Podání z 13.6.2014 okresnímu soudu v Olomouci ve věci omezení dispozičních práv.
• 052.pdf Podání návrhu na předběžné opatření z 13.6.2014
• 053.pdf Usnesení Okresního soudu v Olomouci z 16.6.2014 - odmítnutí předběžného opatření.
• 054.pdf Odvolání ze 7.7.2014.
• 055.pdf Usnesení z 9.10.2014 k odvolání - potvrzení předchozího usnesení
• 056.pdf Usnesení Krajského soudu v Ostravě z 11.6.2015 - potvrzení usnesení okresního soudu.
• 057.pdf Dovolání Nejvyššímu soudu z 29.7.2015.
• 058.pdf Usnesení o zasdtavení dovolacího řízení Nejvyšším soudem ČR ze dne 16.3.2016.
• 059.pdf Stížnost na vrchního státního zástupce JUDr. Ivo Ištvána nejvyššímu státnímu zástupci JUDr. P. Zemanovi.
• 060.pdf Stížnost z 25.9.2013 Komisi evropských společenství na porušení práva společenství.
• 061.pdf Dopis S. Saastamoinen z 30.4.2014 s informací, že komise se touto záležitostí nemůže dále zabývat.
• 062.pdf Podání k Evropskému soudnímu dvoru - dopis z 24.7.2014 ve francouzštině.
• 063.pdf Rozhodnutí prezidenta tribunálu z 16.9.2014.
• 064.pdf 30.4.201 soud pro lidská práva oznamuje, že ve stížnost z 20.3.2015 shledal nepřijatelnost podmínek.
• 065.pdf Rozhodnutí Ústavního soudu Ruské federace z 14. 7. 2015.
• 065Errata.pdf Rozhovor s E. Wagnerovou. Jak to vidí, 22.6.2009.
• 06.pdf Chaos nenastane S předsedou Ústavního soudu . . .
• 068.pdf Důvodová zpráva z 19.6.2013.
• 069.pdf Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z 5.12.2013.
• 070.pdf Rozhodnutí - odbor strategického rozvoje ve věci hřiště.
• 071.pdf

Předvolební anketa - o vztahu politických stran k Základním lidským právům - základnímu kamenu českého ústavního pořádku

Od ledna 2025 do srpna 2025 jsme prováděli předvolební anketu o vnímání Listiny základních práv a svobod politickými stranami. Závěr ankety je pro nás zdrcující:

Z 58 oslovených stran a hnutí na náš dopis reagovalo 17 stran, to je 29% oslovených, z toho 8 stran (47%) nedalo své stanovisko, 5 stran (29%) svojí odpovědí odmítlo základní práva jako nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná. A jen 3 strany (18%) se za Listinu postavily – ČSNS, Svobodní a SPD. Zajímavá je i odpověď umělé inteligence.

• 2025-09-09 - Podrobnosti o anketě
• 2025-09-18 - Umělá inteligence odpovídá na anketní otázku o základních lidských právech

Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné

• nezadatelné - člověk se svých práv a svobod nemůže vzdát ve prospěch někoho jiného,
• nezcizitelné - práva a svobody nemohou být jednotlivci žádným způsobem odňaty,
• nepromlčitelné - člověk se práva a svobody může vždy dovolat,
• nezrušitelné - stát práva a svobody nemůže zrušit žádným právním předpisem.

Dějiny lidí a národů přináší i zázraky. V naší vlasti se tak stalo 9. ledna 1991, když Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. uvodilo LISTINU ZÁKLADNĺCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon. Tímto aktem se naše země poprvé stala demokratickou, konkrétně demokratickým právním státem.

Listina základních práv a svobod je součást ústavního pořádku České republiky. Byla přijata 16.prosince 1992 a rozeslána 28. prosince 1992. Plný text Listiny ve formátu pdf je k dispozici zde. Pohodlné čtení a studium Listiny současně s dalším základním zákonem - Ústavou je k dispozici v knize Ústava České republiky, kterou s velkou péčí v roce 1993 vydalo nakladatelství PASEKA.

Přes jasnou deklaraci uvedených zásad dochází ke snahám základní práva ukrást, odňat, promlčet a zrušit. Děje se tak na nejrůznějších úrovních. Pro stát je tragické, když takové činy provádějí státní instituce a významní jedinci v nich pracující jako poslanci, policie, lékaři, právníci, politici ... Tyto www stránky se snaží zaznamenat vzniklé případy a mapují i kroky směřující k nápravě.

Stát, Listina, lidé a svrchovanost práva

Naše vlast je součástí kultury Západu. Za téměř tisíc let a pět století dospěl Západ k demokracii - stavu vlády, kdy je uznána svrchovanost rovných práv v občanském životě i v úřadech.

Vzpomeňme na historii:

• 1. Zrození kultury Západu na počátku 6. století na synodě v Orleáns, bylo důsledkem uznání morální svrchovanosti Desatera).
• 2. Po tisíci letech říšští páni včetně biskupů podlehli ideji "koho panství, toho víra". Rozbrojů a válek neubývalo. Prosadil se absolutismus postupně strhávaný úsilím o republiku.
• 3. Zrušení nevolnictví a toleranční patent byly kroky k menší sociální nerovnosti. Dalším pak zrušení roboty v roce 1848. Dubnovou ústavou roku 1848 naše země dospěla do oligarchie, která uznávala "svrchovanost vybraných" domu Habsbursko-Lotrinského. Oligarchie podle Platona je jedním ze tří možných typů republik.
• 4. Ústavní listinou Československé republiky (čís. 121/1920 Sb.) vstoupila naše země do jiného, Platonem preferovaného typu republiky - timokracie ("svrchovanosti úřadů").
• 5. Oligarchie Západu vázané na kapitalismus (ekonomický liberalismus) vedly k sociálnímu vyloučení mnoha lidí. Timokracie německé Výmarské republiky vedla k nacismu, krajnímu, nelidskému zneužití moci úřady. Jeho porážka v roce 1945 dovedla k ustavení Organizace spojených národů a k vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv OSN, "uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny".
• 6. V Československu byla timokracie smetena v únoru 1948 třetím typem republiky – ochlokracií ("svrchovaností lidu"),(viz Ústava 9. května) a ji ovládající Sovětský svaz nedovolil naší zemi hlasovat pro Všeobecnou deklaraci lidských práv. I přes nelidskost diktatury vědomí rovnosti v důstojnosti i v právech sílilo a Všeobecná deklarace lidských práv a svobod byla postupně vtělena do mezinárodní smlouvy – MEZINÁRODNĺHO PAKTU o občanských a politických právech, jenž byl k podpisu otevřen v OSN roku 1966.
• 7. Když hrozilo, že Sovětský svaz a jeho blok nepřistoupí k přijetí PAKTU, což by vedlo ke zpomalení opětovného sjednocení lidí v základních právech, vstoupil do celého procesu Svatý stolec. Veden sociálním učením latinské církve Druhého vatikánského koncilu inicioval tzv. Helsinský proces, završený v roce 1975 Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (ZAKBSE). Deset zásad z Helsinek se stalo základem mezinárodních vztahů v Evropě a umožnilo přijmout PAKT i komunistickému Československu (č. 120/1976 Sb.).
• 8. Uznání rovnosti v důstojnosti i v právech bylo ale pro komunisty nepochopitelné. Dvě z deseti zásad vtělených do ZAKBSE "umožnily" komunistickému režimu nepřijmout "prováděcí normu" k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech. Jejich argumentace "neporušitelností hranic" a "nevměšováním do vnitřních záležitostí" dlouho nevydržela. Komunistická ochlokracie se v Česku začala hroutit v listopadu 1989 a 8. února 1991, byl i na území Československa uvozen ústavním zákonem č. 23/1991 ústavní zákon LISTINA ZÁKLADNĺCH PRÁV A SVOBOD. Nepřirozené období "koho panství, toho víra" tak skončilo po více jak 435 letech i u nás a poprvé v našich dějinách byla nastolena demokracie ("rovná práva v občanském životě i v úřadech"). Usnesení č. 2/1993 Sb. předsednictva České národní rady rozeslané dne 28. prosince 1992 pak potvrdilo, že ústavní zákon Listina základních práv a svobod je nejen první, ale i nezadatelnou, nezcizitelnou, nepromlčitelnou a nezrušitelnou součástí ústavního pořádku samostatné České republiky .

Lidé se rodí svobodní a jejich touhy mohou sklouznout i k ničím neohraničené volnosti. Klasické republikánství (Platón) předpokládá neustálý cyklus střídání forem republik. Stála-li na začátku oligarchie, následovaná timokracií, smetená ochlokracií, aby mohla být nastolena demokracie, tak by mohla být opět vystřídána oligarchií. A právě tomuto vnitřnímu pokusu nyní Západ čelí. Jeho vedoucí liberálové jsou podporováni i timokraty (socialisty až "nacisty") a ochlokraty (až "komunisty"). Spojuje je odpor proti demokratickému řádu lidských práv a základních svobod, založené Listinou. Uznat "rovnost v důstojnosti i v právech" je pro ně nepředstavitelné". Chtějí zpět svoji výjimečnost elit, úřadů, či množství.

Západ byl koncipován roku 511 jako pozemská monarchie Ježíše Krista, podrobená jeho zákonu – Desateru. Listina byla přijata nevěřícími i křesťany. V ní deklarovaná základní práva jsou neměnitelná. Musíme aktivně čelit pokusům oligarchů, timokratů a ochlokratů o odstranění či i jen omezení základních práv a svobod, tedy snaze "podvrátit hlavní základy spravedlnosti a mravnosti", aby "bylo dovolené, cokoliv se jim zlíbí, což není nic jiného než dohánět lidské pokolení k potupné a nečestné záhubě".

Změny v zákonech

Přijetí Listiny do ústavního pořádku České republiky vynutilo změnit zákony, které byly v rozporu s Listinou. V Trestním řádu (č. 69/1994 Sb.), bylo znění paragrafu 75 již v souladu s Listinou, zajišťující, že zadržený bude do 24 hodin odevzdán soudu, nebo bude propuštěn na svobodu.

Příklady protizákonné činnosti části poslanců, policie a státního zastupitelství

V roce 1998 se situace mění. Většina poslanců krátce před svým rozpuštěním odhlasuje "ústavní zákon" (č. 162/1998 Sb.), který je v rozporu s mu nadřazenou Listinou a je tedy neplatný. Stojí za přečtení. Jak snadno se dají slavnostně vyhlášená Lidská práva změnit. Nejen poslanci, kteří hlasovali pro změnu, ale i podepsaní Zeman, Havel a Tošovský hrubě znevážili smysl neměnné Listiny. A jak plyne z následujícího radují se z toho ti co touží po moci, kteří "mohou" dělat vše co jim momentálně vyhovuje.

• 2023-04-26 - Historický přehled a návrh na přezkum rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod dle Listiny, aby každý snesl znění čl. 8 odst. 3

/

Naše vlast v uplynulých dvou stoletích prošla třemi druhy vlád, které ve smyslu Platona můžeme pojmenovat:
• 1) vládou vybraných (oligarchie), tedy Habsbursko-Lotrinské dynastie v letech 1848 až 1918;
• 2) vládou úřadů (timokracie), tedy českých i německých národních socialistů 1918 - 1948;
• 3) vládou lidu (ochlokracie) v čele s Komunistickou stranou Československa 1948 - 1989/1991.

Lidské selhání národních socialistů vedlo k Norimberskému procesu a k zásadním změnám v politice.
• Odpovědí na nacistická zvěrstva bylo posílení ideje o přirozené rovnosti a důstojnosti v právech.
• Roku 1945 byla na základě rovnosti národů založena Organizace spojených národů (OSN), která roku 1948 přijala Všeobecnou deklaraci lidských práv s cílem ji přetavit do prováděcích Mezinárodních paktů o lidských právech.
• Vítězem boje s timokratickým národním socialismem evropského Západu byl i Sovětský svaz, mocnost Východu, která neváhala využít ochlokracii, aby pomocí komunismu ovládla velkou část evropského Západu (včetně Československa). Sovětský blok se počal rozpadat roku 1989 a samotný Sovětský svaz ztratil význam na konci roku 1991.
• Úsilí Západu o demokracii bylo podpořeno i Druhým vatikánským koncilem, který církev zavázal k dosvědčování a rozšiřování základních práv vycházejících ze Všeobecné deklarace lidských práv, tedy v souladu s Mezinárodními pakty o lidských právech a na ně navazujícími Listinami jednotlivých států.

  Česká republika je demokratická republika

  Čtvrtá Platonova forma vlády je demokracie - vláda pod zákonem
  • Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky přijímá Ǔstavní zákon ze dne 9. ledna 1991, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon.
  • Těsně před rozdělením Československa předsednictvo České národní rady 16. prosince 1992 znovu potvrzuje Listinu základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky, což umožňuje vznik samosatatného demokratického státu - České republiky.

  • Demokracie je rovnost v důstojnosti i v právech včetně rovného práva v občanském životě i v úřadech.
  • Demokratický právní stát je demokracie uvozená nezadatelnými, nezcizitelnými, nepromlčitelnými a nezrušitelnými základními právy.
  • Základní lidská práva jsou kodifikována v ústavním zákoně Listina základních práv a svobod a to na základě Mezinárodních paktů o lidských právech v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv a Chartou Organizace spojených národů.
  • Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod. Ustanovení, která nejsou v souladu s Listinou základních práv a svobod pozbývají účinnosti.
  • Základní práva a svobody uvedené v Listině základních Práv a svobod jsou pod ochranou Ústavního soudu
  • Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
  • Občané mají právo se postavit na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.
  /

Zázračný konec roku 1989 vplynul do roku následujícího a volání po svobodě doznívalo, protože každý věděl, že svobodu nám již nikdo nevezme. Se začátkem roku 1991 přichází další zázrak, který naši víru utvrzuje. Zjevuje se Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon. Jak se to mohlo stát? Jaké síly zajistily, že jsme dostali tak mocný nástroj pro budoucí život. A ve sbírce zákonů s číslem 23 čteme ústavní zákon, kterým se uvozuje Listina.

• A hned v prvním paragrafu čteme: Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.

• A dále: Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu..

  Česká republika je demokratický právní stát, ale touha po moci je velká

  Jedině touhou po moci je možné vysvětlit snahu odstranit demokracii v České republice. A tato snaha přichází z nečekané strany.

  Ústavní soud je instituce, která má střežit Ústavu i Listinu. Místo toho v uplynulých letech tento úkol několikrát nedodržel a místo toho protiprávně rozšířil svou moc. Uvádíme tři případy přivlastnění pravomocí.
  • V nálezu 14/1994 došel Ústavní soud k závěru, že České právo není založeno na svrchovanosti zákona.

  • Dne 13. července 1998 byla rozeslána sbírka zákonů, ve které je publikován zákon, 162/1998 Sb., který se pokouší měnit obsah Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tento útok na Listinu ignoroval.

  • Dne 10. září 2009 vydal ústavní soud nález, ve kterém zrušil ústavní zákon 195/2009.

    V každém uvedeném kroku došlo k vážnému útoku na naši státnost.

  Jsem přesvědčen, že samostatná Česká republika je demokratická právě proto, že přijala své právo založené na svrchovanosti přirozeného zákona.

  Při právním sporu je neakceptovatelné tvrzení pana Rychetského: Ústavní soud má pravdu, i když se mýlí. Nebo pana Hollandera, že soudce smí rozhodnout každý právní případ buď dle svých subjektivních, morálně-politických názorů, nebo dle zákona, přičemž volba je na něm samém.

V předchozí části jsme uvedli tři pokusy o destrukci našeho demokratického právního státu. Destrukci, za kterou nestojí konkurenční civilizační okruhy jako Čína, Rusko, ... , ale nedemokratičtí příznivci státního zřízení s orgány moci volenými na určitou dobu (republiky). Jejich drzost je odrazem jejich dispozic - místo bázně prosazují pýchu, poznání nahrazují závistí, ... Nepodniknout nic proti jejich aktivitám by vedlo jen k návratu Platonem popsaných cyklů vlád vedoucí ke koncentračnímh táborům, pracovním táborům a vyhlazovacím táborům.

V demokratické společnosti však máme soudy. Pokusy destruovat demokracii by měly být zastaveny rozsudky při veřejném soudním jdenání. V každém ze tří uvedených případů destrukce byl učiněn pokus, aby soud zasáhl.
• Případ zrušení ústavního zákona Ústavním soudem byl dostatečně popsán ve Vladimírových textech Máme problém a Problém Západu. Podrobnosti lze dohledat na stánkách Problém západu.

• Druhý případ snahy změnit Listinu základních práv a svobod je možná veřejnosti známý méně. Ale vzpomeňme na článek 8 odst. 3 této Listiny, který zní a vzhledem ke své nedotknutelnosti bude znít věčně: Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 24 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu.

  Nedotknutelná Listina je závazná od roku 1991. A náhle si skupina poslanců ovlivněna policií řekla: ta číslovak 24 je nějak malá, dáme tam číslo 48. A 12. června vznikl Ústavní zákon č.162/1998 Sb. ve znění:

  V čl. 8 odst. 3 větě druhé se číslovka "24" nahrazuje číslovkou "48".

  Zapamatujte si prosím navždy tuto stupidní větu, jejimž cílem bylo rozvrátit demokracii. Mluvte o ní se svými dětmi a nenechte se ošálit, že pod tímto "zákonem" jsou podepsáni velké osobnosti našich dějin: pan Zeman, pan Havel a pan Tošovský. Podstatné je, že tento blábol naši Listinu základních práv a svobod nezměnil. Základní práva a svobody dané listinou jsou totiž nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné, jak je napsáno hned v jejím prvním článku.

  Co se dělo pak? Bylo oficiálně předáno mnoho podání, oznámení a žádostí o soudní projednání. Informace o prováděné destrukci demokracie dostalo mnoho institucí: Senát Parlamentu ČR, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Ústavní soud ČR, Vláda ČR, obecní soudy, Ministerstvo spravedlnosti, státní zastupitelství, Ministerstvo vnitra ČR, Policie ČR. Soudní jednání veřejně nikdy neproběhlo a v podstatě se nikdo nevyjádřil. Teprve nedávno se mi dostal do rukou dopis z Ministerstva spravedlnosti z 19. 6. 2024, ve kterém vedoucí oddělení trestně právní legislativy Mgr. Petr Forejt píše: "Jako součást ústavního pořádku může být Listina základních práv a svobod měněna ústavním zákonem ..."

  A protože si myslím, že všechny právní cesty jak situaci napravit byly již vyčerpány, zbývá již jen poslední možnost - aplikovat článek 23 Listiny: "Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod založených Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny." Že k tomuto závěru došli již jiní dříve, budu psát v další části.

/Letní škola - část 4. Odpor proti každému/M/

Odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod

V předchozí části jsme odkazovali na dokumenty, které Vladimír i jiní podali nejrůznějším institucím, včetně Ústavního soudu, aby byl zastaven rozklad ústavního pořádku. I někteří členové Ústavního soudu si byli vědomi protiústavnosti postupu své instituce; dosvědčuje i dopis ústavního soudce prof. JUDr. Musila, který vyslovuje názor, že cesta k prosazení občanských postojů je v demokratickém státě začasté klopotná až trnitá, ale že vždy zbývá naděje . . .

Vladimír se rozhodl touto až trnitou cestou vydat. Ústavní soudci, kteří odmítli plnit své poslání chránit ústavní zákony, a naopak se postavili proti nim, pozbyli status ústavních soudců. V rámci ČR se nebylo kam již odvolat. Odvolání k institucím Evropské unie dopadla obdobně. A tak, když Vladimír prošel všemi zákonnými stupni odvolávání a na žádném z nich nedošlo k veřejnému soudnímu projednání sledované věci, mu zbyla jediná možnost – aktivovat článek 23 Listiny základních práv a svobod.

Právo občana postavit se na odpor každému, kdo odstraňuje demokratický řád, může být využito různými způsoby. Jak plyne ze shromážděných dokumentů, demokratický řád zajišťovaný Listinou v ČR pozvolna i rychle odstraňuje mnoho institucí. Důsledný pohled na jednotlivé instituce pak ukazuje zejména na Ústavní soud, obě sněmovny, vládu, policii, . . .

Ve státě žije více jak 10 milionů obyvatel, kteří si ale zaslouží funkční stát. Jak stát probudit, když jmenované instituce se nechtějí na nápravě podílet a právně ztratily funkčnost?

S tímto vědomím se Vladimír rozhodl realizovat svůj odpor.

Jestliže parlament neplnil svoji funkci, protože vědomě odstraňoval demokratický řád lidských práv daný Ústavou, kdo může nyní suplovat jeho činnost? Logicky je to osoba, kterou soudy všech úrovní, Ústavní soud, parlament i orgány Evropské unie, odmítly a věc odbyly a nekonaly.

Takový odpor nemůže začít každý, nemohl bych to být například já, občan, který se vzdal již na druhém stupni podávání žádostí o prošetření postupu Ústavního soudu; může to být jen ten, kdo absolvoval výstup na všechny soudní úrovně a na žádném se mu nedostala možnost věc veřejně projednat a dosáhnout spravedlnosti.

A tak Vladimír, jako projev odporu ve smyslu článku 23 Listiny a vzhledem k nefunkčnosti ústavních orgánů a znemožnění účinně používat zákonné prostředky, začal pracovat na obnovení jejich funkčnosti. Prohlédněte například Usnesení 1/2019 a všimněte si, co je tam pod státním znakem napsáno.

/

/

Dopisy odporu - snaha po nápravě

V předchozí části jsme ukázali jakým způsobem Vladimír státní znak s textem, který vysvětloval, proč tak činí, používal. Celkově napsal více jak 20 dopisů, usnesení a nálezů, kterými poukazoval na absurditu jednání našich představitelů pohybujících se mimo přirozený zákon daný Listinou. Tyto dopisy a Usnesení zasílal právě těm lidem, kteří základní zákony porušovali.

V jednom ze svých Usnesení píše:

Demokratický právní stát Česká republika je založen na neporušitelnosti přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanosti zákona; není možné, aby jeho jménem vystupoval někdo, kdo si myslí, že:
• a) české právo není založeno na svrchovanosti zákona
• b)státní moc lze uplatňovat mimo základní práva a zákon
• c) osoby identifikující se s Parlamentem mohou změnit (doplnit, měnit, zrušit) ustanovení ústavního zákona Listiny základních práv a svobod, či měnit a rušit jím uvozená základní práva
• d) soudci Ústavního soudu mohou zrušit ústavní zákon
• e) 24 je větší než 48
• f) 950 je větší jak 1000, 3000 je menší jak 500, 200 je menší než 130, 100 je větší jak 200

  Takové zastoupení není přijatelné i proto, že by to dle ZA KBSE umožňovalo uplatňovat na území Česka geopolitickou situaci 1. srpna 1975 . . . Je povinností církve, jakož i všech občanů České republiky, takto nastalou protiústavní situaci vysvětlovat a přijmout jednání pouze dle Listiny. Každý člověk a státní moc jsou si před zákonem, konkrétně Listinou, rovni. Oba jsou jí omezeni, nikdo si nemůže dělat, co chce. Ona určuje legitimitu i legalitu a přestanou-li se jí ústavní orgány řídit, má občan základní právo podílet se na správě veřejných věcí přímo při dodržování Listiny, písemně zdokumentovat znemožnění činnosti ústavních orgánů a postupovat se svými ctnostmi a nadáním.

Co ale dělat ve státě, kde ústřední orgány, díky lidem, kteří se do nich dostali a svojí nekalou činností ztratili svá místa, již nemohou vládnout? Jednu z možností jak situaci napravit, vkládá například do svého Nálezu 1/2020; toto usnesení mělo umožnit uskutečnit volby v roce 2020 demokratickým způsobem; jak jistě víte, nic z navrhovaného se ale nestalo. Reakci některých dotčených odpůrců demokracie, která vedla k uvržení Vladimíra do psychiatrické léčebny, uvedeme v příštím díle./

/

Nyní navážeme na povídání z 6. části o dopisech odporu. A znovu zdůrazňuji, že se jedná o odpor proti bezprecedentnímu porušení ústavního pořádku třinácti ústavními soudci, nedodržování Listiny základních práv a svobod v mnohých institucích a mnohými právníky. Deset let po porušení ústavnosti napsal Vladimír ještě dopis bývalému předsedovi Ústavního soudu Rychetskému, ve kterém navrhoval postup, který by mohl vést k návratu do normálního stavu. Nezákonné přisvojení moci Ústavním soudem, ho totiž vehnalo do nezáviděhodné situace, kdy v zájmu zachování demokratických principů České republiky, musel plnit nezvyklou roli, kterou by rád opustil.

Vladimírova aktivita s dopisovým odporem započala již v roce 2016. Na žádost CIA ho vroce 2018 navšívili pracovníci BIS a Vojenského zparvodajství, kterým svoji pozici vysvětlil. Bylo to v souvislosti s jeho aktivitou při připravovaném nákupu vrtulníků v USA.

V obavách o osud demokracie byl Vladimír aktivní i v kontaktu s jinými demokratickými zeměmi, které upozorňoval na situaci v ČR. V roce 2022 zaslal Obvodnímu soudu Praha 6 předběžné opatření,žádající, aby soud zajistil řádné projednání celé záležitosti. Soudu zaslal tři objemné šanony, ve kterých byly uvedeny dokumenty dosvědčující porušování Listiny v ČR. Soudkyně Mgr. Ing. Vaňkátová v odpovědi uvedla, že aby jednání mohlo vůbec začít, musí se všechny doložené dokumenty předat všem stranám jednajícím u soudu a je okopírovat, což Vladimír okamžitě zajistil a na soud do dvou dnů předal sedm exemplářů veškeré dokumentace.

Vladimír zaslal ještě 8. září 2022 dopis Městskému soudu v Praze s výzvou, aby osoby jednající jeho jménem respektovaly ústavní zákon Listina základních práv a svobod, jehož konkrétní články umožňují jednat nejen "efektivně", ale i správně.

V této době někdo z Obvodního soudu Prahy 6 vyňal několik stran z dodaných materiálů a zaslal je na olomouckou policejní expozituru v Olomouci, aby pan komisař por. Bc. Robin Žifčák začal jednal. Jak postupuje jednání na Městském soudu v Praze a kdy svolá požadovaný soud, nevím. Možná, že by to rádi udělali, ale asi se dozvěděli o Vladimírově věznění na psychiatrické klinice a čekají na jeho propuštění.

Dovoluji si ale fabulovat, Mgr. Ing, Tereza Vaňkátová, jak je z její odborné publikace známo, ví, že "osvobozením Židů za druhé světové války, které porušilo Paretova kritéria efektivnosti proto, že takové osvobození znamenalo pokles užitku na straně nacistů"; a analogicky porušit efektivitu propuštěním Vladimíra z psychiatického věznění by vedlo k poklesu užitku na straně soudců.